Gender studiesRovné příležitosti v souvislostech

Nejčastější projevy věkové diskriminace v činnosti ombudsmana

[28.2.2014, Lucie Obrovská, Kancelář veřejného ochránce práv ,]

Věk bývá v právních předpisech zmiňován jako diskriminační důvod, tedy jinými slovy důvod zakázaného rozlišování. Přitom diskriminace z důvodu věku je zakázána nejen v přístupu k práci, ale také například při poskytování služeb, zdravotní péče a podobně. Věk je poměrně častým diskriminačním důvodem, čemuž napovídají i počty lidí, kteří si na věkovou diskriminaci stěžují u ombudsmana. Následujícím příspěvkem se pokusím přiblížit nejčastější stížnosti, se kterými se veřejný ochránce práv a jeho právníci setkávají při namítání diskriminace na základě věku.

Antidiskriminační zákon a kompetence ombudsmana v otázkách diskriminace

Jen zřídka vyvolá přijetí některého zákona takové emoce, jako tomu bylo v případě antidiskriminačního zákona, tedy zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací. Právě tento předpis, který měl celou řadu odpůrců z řad liberálů, rozšířil kompetence veřejného ochránce práv, tedy ombudsmana, o působení v diskriminační oblasti. Pro jeho kritiky představuje tento zákon přílišný paternalismus. Na antidiskriminační zákon můžeme mít jistě různé názory, ovšem nezbývá nám, než zákonný zákaz rozdílného zacházení respektovat. Jako případní poskytovatelé služeb, nejrůznějších sociálních výhod, zaměstnání, zboží, vzdělání apod. tedy nesmíme s lidmi rozdílně zacházet mj. s ohledem na jejich věk.

Ombudsman se tedy od závěru roku 2009 věnuje nejen stížnostem proti správním orgánům (úřadům), ale je povinen zabývat se i stížnostmi na diskriminaci v různých oblastech života, provádět výzkum na poli diskriminace a vydávat odborná stanoviska a doporučení k souvisejícím problémům. Stal se totiž tzv. equality body, tedy orgánem odpovědným za potírání diskriminace.

Věk tedy patří vedle pohlaví, zdravotního postižení, národnosti a podobně mezi tzv. zakázané nebo také diskriminační důvody. Současně lze odhadovat, že je také významným ukazatelem vícenásobné diskriminace, tedy situace, kdy dojde k diskriminaci na základě více zakázaných důvodů: lze totiž očekávat, že kupříkladu větší míře ohrožení podléhají mj. na trhu práce starší ženy než starší muži. Ženy mají obecně horší postavení na trhu práce než muži, a pokud víme, že mezi skupiny značně ohrožené na trhu práce patří osoby vyššího věku, je pak logické, že horší postavení mají starší ženy než starší muži. Podobně například romské ženy mají v přístupu k zaměstnání ještě obtížnější postavení než romští muži: zde dochází ke kombinaci diskriminace na základě etnicity a pohlaví (navíc tyto diskriminační důvody se mohou dále kombinovat s věkem).

Obecně se uvádí, že zejména v oblasti zaměstnání, ale také v přístupu ke zboží a službám, je diskriminace na základě věku častým, běžně se vyskytujícím jevem. Například v roce 2012 se více než dvě třetiny dotázaných v průzkumu (Eurobarometr) vyjádřily, že je podle nich diskriminace osob nad 55 let běžně rozšířeným jevem. Téměř čtvrtinu dlouhodobě nezaměstnaných tvoří osoby nad 50 let (statistika MPSV za rok 2012, viz odkaz pod článkem). Proto se podívejme blíže na otázku, zda, jak často a také ve kterých otázkách namítají Češi a Češky u ombudsmana diskriminační zacházení na základě věku.

Nejčastěji namítané případy věkové diskriminace

Především je potřeba uvést, že věk patří mezi diskriminační důvody, které lidé u ombudsmana namítají nejčastěji. To koresponduje s výše uvedeným průzkumem. Například v letech 2011 a 2012 se jednalo o nejčastěji uváděný diskriminační důvod (v roce 2011 se jednalo o 34, v roce 2012 o 32 stížností podaných z důvodu věku, přičemž celkově šlo o 141, resp. 110 stížností).

O které otázky se v případě věkové diskriminace jedná? Tak, jak se vyjádřili dotazovaní ve výše zmíněném průzkumu, často lidé namítají diskriminaci v oblasti zaměstnání. Nejčastější jsou přitom stížnosti na věkovou diskriminaci v přístupu k zaměstnání (jinými slovy stěžovatel nedostal práci kvůli vyššímu věku), dále v otázce ukončení zaměstnání (rozhoduje-li se zaměstnavatel, komu ukončí pracovní poměr, učiní tak vůči staršímu zaměstnanci), ale také v problematice odměňování v zaměstnání. Ochránce se například setkal se situací, kdy zaměstnavatel nevyplácel některé složky mzdy zaměstnanci z důvodu pobírání jiného příjmu (starobního důchodu). Zajímavé případy věkové diskriminace jsou přístupné na webu ochránce zde.

Věková diskriminace se ale neobjevuje výhradně v oblasti zaměstnání. Na ombudsmana se například opakovaně obrátili senioři a seniorky ohledně otázky dostupnosti finančních služeb a produktů (spotřebitelských úvěrů, kreditních karet apod.). Namítali přitom, že jim banky neposkytují zmíněné produkty, což odůvodnily právě věkem stěžovatelů. Proto se veřejný ochránce práv rozhodl věnovat této otázce také v rámci svého výzkumu, který představuji níž.

Kromě oblasti zaměstnání a zmíněných produktů nebo služeb se objevují i některé další stížnosti: věková diskriminace neobsahuje pouze znevýhodněné zacházení s osobami vyššího věku, ale také s dětmi. Objevují se tak i stížnosti na diskriminaci vůči dětem, ačkoli s takovými případy se ochránce setkává zřídka.

Možnosti postupu ombudsmana při prověřování diskriminace

Jak jsem uvedla výš, podle zákona o veřejném ochránci práv má ochránce v otázkách diskriminace provádět výzkum, vydávat stanoviska či doporučení týkající se diskriminace, a především má prověřovat jednotlivé stížnosti na diskriminaci. Zákon tuto kompetenci, resp. povinnost, nazývá metodická pomoc obětem diskriminace.

Metodická pomoc jednotlivým obětem diskriminace, tedy jednotlivým stěžovatelům, je stěžejní aktivitou v oblasti diskriminace. Samotné vyřízení podnětu na diskriminaci ochráncem je vedeno zásadami rychlosti, neformálnosti a preciznosti.

V rámci šetření, které ochránce v důvodných případech zahájí, může pak oslovit k vyjádření, ke zdůvodnění postupu a podobně nejrůznější subjekty, také z oblasti soukromého práva, tedy nejen úřady. Například namítne-li stěžovatel diskriminaci na základě věku v přístupu k zaměstnání, ochránce nebo jím pověření pracovníci či pracovnice mohou oslovit potenciálního zaměstnavatele, aby zdůvodnil svůj postup (tedy například nepřijetí staršího uchazeče o práci).

Na základě poznatků z šetření (pracovníci můžou docestovat i do místa bydliště stěžovatele atd.) vydá ombudsman zprávu, zda došlo, či nedošlo k diskriminaci. Pokud k diskriminaci došlo, má stěžovatel také možnost podat žalobu u soudu. Soudní řízení by mělo být ale až krajním prostředkem: předtím je možné využít jednak podnět k oblastnímu inspektorátu práce (jedná-li se o diskriminaci v oblasti zaměstnání), popř. lze přistoupit k mediaci. Pokud se ale oběť diskriminace rozhodne obrátit na soud, v takovém případě mu ochránce může být nápomocen v přípravě soudního jednání i v zajištění tzv. pro bono advokáta, tedy bezúplatného právního zastoupení, pokud jde o nemajetného stěžovatele. Zpráva ombudsmana o tom, že došlo k diskriminaci, navíc může být následně stěžejním důkazem u soudu.

V praxi ochránce se například vyskytl případ šedesátiletého muže, kterého zaměstnavatel odmítl přijmout na pozici řidiče s odůvodněním, že jde o práci fyzicky velmi náročnou a nevhodnou pro starší osoby. Stěžovatel se obrátil na ombudsmana, který konstatoval, že se jednalo o diskriminaci z důvodu věku, a doporučil stěžovateli vymáhat soudní cestou omluvu a finanční odškodnění. Jelikož si stěžovatel nemohl dovolit zastoupení advokátem, předložil ochránce případ sdružení Pro bono aliance. To zprostředkovalo kontakt na advokáta, který jej zastupoval bezplatně. V rámci předžalobní výzvy advokát stěžovatele žádal po společnosti, která se diskriminace dopustila, náhradu nemajetkové újmy ve výši 80 000 Kč. Ta pod hrozbou žaloby s odškodněním souhlasila a stěžovateli ho vyplatila. Více informací k případu naleznete zde.

Výzkumy veřejného ochránce práv týkající se věkové diskriminace

Pokud jde o další aktivity ombudsmana v otázkách spojených s věkovou diskriminací, je především potřeba zmínit jeho výzkumnou činnost.

Ombudsman realizoval v roce 2011 mj. výzkum zabývající se diskriminací v pracovní inzerci. Zjistil, že téměř 17 % posuzovaných inzerátů obsahovalo diskriminační formulaci. Přitom nejčastěji se zaměstnavatelé v těchto inzerátech dopouštějí právě věkové diskriminace, a to vícero způsoby. Nezřídka v inzerci například požadují minimální nebo maximální věkovou hranici uchazeče či uchazečky o zaměstnání, dále po uchazečích vyžadují nepřiměřeně dlouhou praxi.

Nevhodných je ovšem z pohledu rovného přístupu k zaměstnání více formulací, mimo jiné také situace, když zaměstnavatel nabízí jako jeden z benefitů mladý pracovní kolektiv. Taková formulace může totiž velmi snadno odradit starší uchazeče o pracovní pozici. Pochybnou je z pohledu rovného přístupu starších uchazečů také formulace v inzerátu, podle níž se po uchazeči žádá výborný fyzický stav i v případě prací, které jej nevyžadují zcela nezbytně.

Jeden z dalších výzkumů ombudsmana se týkal zjištění míry diskriminace starších osob, seniorů a seniorek, v přístupu k finančním službám či produktům (ochránce výzkum realizoval v roce 2013). Jeho hlavním závěrem je následující. U bankovních subjektů je legitimní, pokud věkově omezují životní pojištění nebo hypoteční úvěry. Pokud ale jde o služby nebo produkty krátkodobé povahy, jako je cestovní pojištění, poskytnutí kreditních karet, krátkodobé úvěry, kontokorenty a podobně, v takovém případě není věkové omezení oprávněné. A není ani legitimní, pokud úvěrová instituce neakceptuje starobní důchod jako relevantní příjem.

Na právě zmíněné problémy ombudsman narazil při provádění výzkumu, když prověřoval řadu bankovních institucí. Uzavřel, že ačkoli nejde o zásadní počet prověřených bank, přesto se vyskytují takové, jejichž pravidla je nutno označit za diskriminační.

Tento stručný příspěvek měl přiblížit otázky, se kterými se ochránce a jeho pracovníci a pracovnice opakovaně setkávají v otázkách diskriminace na základě věku. Měl ale také pobídnout ty, kteří se s obdobnými formami diskriminace sami setkali, aby neváhali a svou stížnost směřovali právě k ombudsmanovi. Této možnosti je dobré využít i tehdy, pokud čtenáři či čtenářce není zřejmé, zda se o diskriminaci mohlo jednat. Veřejný ochránce práv situaci posoudí a odpoví vždy na všechny podněty.

Případný stěžovatel se tak nemusí obávat toho, že sám není schopen situaci právně uchopit. Při podávání stížností je ale třeba mít jednak na paměti, že podle zákona se má ochránce věnovat především událostem ne starším než jeden rok, jednak je třeba věnovat pozornost důkazním prostředkům. Ombudsman totiž může stěžovateli zřídka pomoci v situaci, kdy o diskriminačním jednání neexistuje vůbec žádný důkaz. Může však poradit, jak si důkazy pořídit za přispění nevládní organizace (např. pomocí situačního testování).

Stížnost je možné podat osobně na adrese Kanceláře veřejného ochránce práv na Údolní ulici č. 39 v Brně vždy ve všední den mezi 8. a 16. hodinou, případně dopisem na tutéž adresu, nebo elektronickou poštou (podatelna@ochrance.cz). Ochránce také zřídil informační linku (542 542 888) a jeho profil naleznete také na síti facebook.

Nemějte obavu se ozvat: vždy má smysl bojovat za svá práva.

Bližší informace o počtech stížností můžete nalézt na webových stránkách ombudsmana ve čtvrtletních zprávách zde: http://www.ochrance.cz/zpravy-o-cinnosti/zpravy-pro-poslaneckou-snemovnu/

Informace k jednotlivým podnětům na věkovou diskriminaci naleznete zde: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pripady-ochrance/diskriminace-dle-zakazanych-duvodu/diskriminace-na-zaklade-veku/

Závěry výzkumů ochránce, mj. o dostupnosti finančních služeb pro seniory, jsou shrnuty zde: http://www.ochrance.cz/diskriminace/vyzkum/

Závěry průzkumů týkajících se výskytu věkové diskriminace naleznete zde: http://alternativaplus.cz/publikace-ke-stazeni/tiskova-zprava-k-vyzkumu/

Informace o situačním testování jsou zde: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pomoc-obetem-diskriminace/situacni-testovani/

Kontakty na jednotlivé právníky a právníčky Oddělení rovného zacházení najdete pod tímto odkazem: http://www.ochrance.cz/kontakty




zpět na celé číslo



„Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.“

Projekt je financován Evropským sociálním fondem a magistrátem hl.m. Prahy. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.

OD 1.ČERVENCE 2008 DO 1.ŘÍJNA 2008 BYL ZPRAVODAJ FINANCOVÁN ZASTOUPENÍM EVROSPKÉ KOMISE V ČR V RÁMCI PROJEKTU "FIT PRO ZMĚNU: FLEXIJISTOTA A GENDEROVÁ ROVNOST NA TRHU PRÁCE"
Obsah tohoto zpravodaje vyjadřuje postoj Gender Studies, o.p.s., a proto nemůže být v žádném případě považován za oficiální postoj Evropského společenství.

esf TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR Projekt je realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.