Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužůRovné příležitosti do firem

Intergenerační solidarita v Evropě – aktuální zjištění

[1.3.2013, Kateřina Machovcová,]

V roce 2060 budou podle demografických odhadů 30 % populace tvořit lidé ve věku 65 a více let, což je téměř dvojnásobek současného stavu. Zajímá vás, jaké je postavení mladých lidí a lidí vyššího věku na trhu práce? V následujícím textu poskytneme některá důležitá výzkumná zjištění, mapující situaci mladých lidí a lidí důchodového věku v EU. Podíváme se i na některé praktické příklady jejich vzájemné spolupráce.

V roce 2060 budou podle demografických odhadů 30% populace tvořit lidé ve věku 65 a více let, což je téměř dvojnásobek současného stavu. Zajímá vás, jaké je postavení mladých lidí a lidí vyššího věku na trhu práce? V následujícím textu poskytneme některá důležitá výzkumná zjištění, mapující situaci mladých lidí a lidí důchodového věku v EU. Podíváme se i na některé praktické příklady jejich vzájemné spolupráce.

Oproti nárůstu počtu osob v nejvyšší věkové kategorii dochází samozřejmě k poklesu lidí v produktivním věku. Nejvíce jich bylo v roce 2010 – 67 % - a postupně toto číslo bude klesat. Evropská komise v roce 2012 vydala report, podle něhož nejvyšší nárůst veřejných výdajů mezi lety 2010 – 2060 bude spojen právě s měnící se věkovou strukturou – budou se zvyšovat výdaje na penze, zdravotní péči a dlouhodobou sociální péči, podle propočtů až na až 29 % HDP. Nejsilnější dopad je očekáván pro roky 2015 – 2035, kdy do důchodového věku doputovala generace „baby-boomers“.

Výzvy spojené s důchodovým věkem

Prodlužování odchodu do důchodu je nevyhnutelnou politikou usilující o zvládnutí této situace, je tedy nezbytné hledat způsoby, jak zvládnout delší pracovní život a najít lepší balanc mezi pracovními roky a roky v důchodu. Je potřeba, aby lidé všech generací přijali změněná očekávání spojená s tím, kdy a jak opustit trh práce. Důležitým aspektem je podpora aktivity, autonomie a zdraví starších osob, ale i hledání způsobů mezigenerační spolupráce a sdílení znalostí. Například je nutné dodat, že starší lidé výrazně pomáhají v oblasti péče o děti i zajištění domácnosti, a není tedy možné mluvit pouze o narůstajících výdajích souvisejících se stárnutím populace. Přínos může znamenat i vyšší zapojení do dobrovolnických aktivit a v pracovním prostředí účast na mentoringových schématech.

Zapojení starších osob na trhu práce je napříč EU velmi variabilní. Např. ve věku 55 – 59 je to od 46 % v Polsku po 81 % ve Švédsku, 68 % v České republice. Obecně lze však pozorovat trend pomalého nárůstu aktivní participace starších lidí, po dosažení 65 let pracovalo v roce 2005 9 %, v roce 2011 11 % osob. Pro tyto osoby je velmi náročné najít práci, pokud ji ztratí, pouze jeden/jedna ze sedmi najdou práci během roku hledání. Problémem je věková diskriminace, předpoklad neflexibility, nižšího přínosu investic do rozvoje, ale i odměňovací schémata založená na senioritě. Úřady práce a agentury často vynakládají méně úsilí zaměstnat osoby vyššího věku, problémy jsou i na straně samotných nezaměstnaných, mnohdy trvají na stejném finančním ohodnocení.

Uvedené problémy mohou vést k tomu, že se jeví jako lepší řešení varianta předčasného důchodu. Konkrétně v České republice byl institut předčasného důchodu využit v letech transformace na tržní hospodářství pro optimalizaci situace na trhu práce. Naopak typicky severské státy se velmi snaží o udržení starších osob na trhu práce a s ekonomickou aktivitou pojí i další formu podpory ze sociálního systému, například umožňují daňové slevy, snižují odvody zaměstnavatelů za zaměstnané starší 65 let.

Průzkumy týkající se aktivního stárnutí přicházejí se zajímavými zjištěními. Například ve studii Eurobarometr 2011 více než polovina lidí sdělila, že nechce pracovat po dosažení věku odchodu do důchodu. Ale zároveň polovina lidí ve věku nad 65 let, kteří nepracovali, by rádi práci měli. To tedy znamená, že tito lidé se sice na důchod těší, ale jakmile jej dosáhnou, zjišťují, že jim tato situace zcela nevyhovuje.

Důležité je proměnit věkovou kulturu v pracovních podmínkách. Nejde jen o to udržet zaměstnané co nejdéle na trhu práce, ale i proměnit podmínky tak, aby lépe vyhovovaly potřebám těchto zaměstnaných.

NEET – mladí lidé mimo trh práce

Nezaměstnanost mladých lidí je ovlivněna současnou ekonomickou recesí, situace v různých státech EU je velmi rozdílná, evropský průměr nezaměstnanosti je 23 %, nejvyšší je v Španělsku – 49 %, a Řecku – 45 %. Mladí lidé jsou často prvními, kteří přijdou o práci, běžněji jsou zaměstnáni na dobu určitou a prostřednictvím agentur práce a samozřejmě s ohledem na věk mají nižší kvalifikaci, i proto se s nimi zaměstnavatelé rozloučí snadněji. Nedostatek pracovní jistoty tedy ohrožuje zejména mladé lidi, například pouze polovina pracujících pod 25 let má smlouvu na dobu neurčitou – ve srovnání s dvěma třetinami osob ve věku 25 – 34.

Situace mladých lidí však může být horší, než ukazují statistiky nezaměstnanosti, které nezachytí celou kohortu mladých lidí nezapojených na trhu práce. V této souvislosti byl formulován koncept NEET (not in employment, education and training – nejsou v zaměstnání, vzdělávání ani tréninku). Do této skupiny kromě nezaměstnaných spadají i mladí lidé se zdravotními omezeními, dlouhodobě nemocní a pečující.

Všechny tyto skupiny potřebují specifické politiky napomáhající změně jejich situace. Problém mladých lidí dlouhodobě mimo trh práce spočívá i v odloučení od občanské společnosti, vykazují nižší míru důvěry ve společenské instituce.

Zlepšení intergeneračních vztahů – příklad projektu

Zmíněné problémy mohou vyvolávat určitou tenzi v mezigeneračních vztazích. Jedním z projektů, který propojil osoby různého věku, je holanský Jonge Luu en Ale Knarren, muzikál, který společně připravili lidé v Nieuw-Amsterdam/Veenoord. Toto město má populaci okolo 7.000 osob a čelí různým sociálním problémům, vztahy mezi mladší a starší generací jsou charakteristické nedůvěrou a nedostatkem respektu. Sociální instituce proto iniciovaly muzikál, který ztvárnil místní podmínky a umožnil dialog napříč generacemi. Byly využity nejrůznější hudební styly. Dobrovolní účastníci byli ve věku od 12 do 80 let. Připravené představení bylo předvedeno v místní radnici. Ačkoliv se jednalo o jednorázovou akci, rezidenti a rezidentky města měli pocit, že přispěla k pocitu sounáležitosti, který dnes symbolizuje lavička v městské tržnici.

Zdroj: Integenerational Solidarity – foundation findings, Eurofound, 2012.




zpět na celé číslo



Projekt je financován Evropským sociálním fondem a magistrátem hl.m. Prahy. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.

OD 1.ČERVENCE 2008 DO 1.ŘÍJNA 2008 BYL ZPRAVODAJ FINANCOVÁN ZASTOUPENÍM EVROSPKÉ KOMISE V ČR V RÁMCI PROJEKTU "FIT PRO ZMĚNU: FLEXIJISTOTA A GENDEROVÁ ROVNOST NA TRHU PRÁCE"
Obsah tohoto zpravodaje vyjadřuje postoj Gender Studies, o.p.s., a proto nemůže být v žádném případě považován za oficiální postoj Evropského společenství.

esf TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY